Přesluhuju, no a co?

  Být tátou. Předávat svou lásku dál. Něco, po čem jsem toužil už od puberty. V mladické nerozvážnosti jsem chtěl devět dětí. Pak jsem se ale zbláznil do Zeměplochy a o jedno dítě jsem slevil. Fanoušci téhle fantasy série vědí, že osmý syn osmého syna se stane mágem. A někde ta série začít musí, ne? S Klárkou jsme se dlouho a usilovně snažili. Dokonce jsme podstoupili i pokus o umělé oplodnění. A to se neobešlo bez jisté dávky ableismu. První vyšetření u doktora, zda jsem vůbec „schopný muž“, bylo přímo tristní. Na doporučení jsme zamířili k Apolináři. Tam jsem vyprodukoval a odevzdal produkt svého mužství a za pár dní jsme si šli pro výsledek. V ordinaci na nás čekal postarší pan doktor. Přivítal nás bodrým úsměvem a jal se mi zvěstovat, jak to se mnou je. „No, pane Prager, výsledky nejsou moc dobré.“ První patro pomyslné dřevěné pyramidy se pode mnou sesunulo. „Počet spermií ani jejich pohyblivost není nic moc.“ Pád o další patro níž. „Ale víte co? Všechno zlé je pro něco do...

  Můžeš dostat práci, která vypadá jako splněný sen. Spojíš v ní všechno, co máš rád – psy, lidi a pocit, že to celé dává smysl. Jenže pak přijde realita. Ne ta velká dramatická, spíš takové drobné trhliny. Nejprve si jich skoro nevšimneš. Řekneš si, že každá organizace má své limity. Že to tak prostě chodí. Jenže ty trhliny se začnou rozšiřovat. Zjistíš, že způsob, jakým se věci dělají, ti vlastně není blízký. Že hodnoty, na kterých stojí organizace, nejsou úplně ty tvoje. A že to není jen o jedné věci, ale o celkovém nastavení. A pak přijde ten moment, kdy si uvědomíš, že v tom nejsi sám. Že podobné otázky si kladou i další lidé kolem tebe. Najednou už to není jen osobní dilema. Je to tichá shoda. A v takové chvíli se může stát zvláštní věc. Organizace nepřijde o jednoho nespokojeného ačlověka. Přijde o několik lidí, kteří byli schopní, zapálení… a už nechtěli dělat kompromisy tam, kde pro ně byly zásadní. A co teď? Můžeš odejít a zkusit štěstí jinde. Nebo si položit mnohem ne...